Zatopené Benátky v zimě aneb bez gumáků ani ránu!
Ne, zas tak horký to nebylo, dokonce i sluníčko svítilo a někdy to jen na mikinu bylo.
Doporučujeme těsťáky v Dal Moro’s, ptali se jak se řekne česky děkuji. A vegan pizzu Italové prostě umí, to jsme se přesvědčili už v Římě.
První pohled na Benátky
První pohled na Benátky, byl prostě „wow, fakt město na vodě!“. Jakože z fotek to samozřejmě každej známe, ale vidět to na živo je prostě úlet, možná to umocnila i ta „potopa“, protože hladina vody byla fakt vysoko, někde přetíkala na chodníky, jinde vytíkala z kanálů, takže i některá náměstíčka byla plná vody. I náměstí sv. Marka.
V článku najdete:
Gondoly
Pod oknem nám zpívají gondoliéři italský romanťárny, to bylo k odpolednímu odpočinku na pokoji prostě boží. Gondoly byly dřív jediný „eMHáDéčko“ na benátských kanálech. Teď už je to jen mastná turistická atrakce (80 €/40 min).
Nám stačilo koukat na gondoly z okna, už vidím, jak z toho chce Divoká Řeka (4 roky) po 10 minutách vystoupit, natož Malej Bizon (7 měsíců). A vysvětlujte jim, že to stálo ranec, tak hezky pěkně ať sedí a kochají se…
Vapporetto
Vapporetto je nynější lodní MHD a doporučuju koupit lístek rovnou na víc dní (minimálně celodenní vyjde cenově líp, pokud budete jezdit vaporettem víckrát, než lístek na jednu jízdu).
My jsme nejdřív nevěděli, jak často ho využijeme, tak jsme koupili jednodenní lístek a jelikož jsme na něj pak nasedali jak zkušení Benátčané, další den jsme koupili rovnou dvoudenní lístek (jeli jsme tam na 3 noci).
Kdybychom rovnou koupili na 3 dny, mohli jsme ještě pár éček ušetřit. Ze začátku se to chce zorientovat v mapce a pak vám cestování vaporettem ušetří spoustu času a energie.
Součástí 3 denní jízdenky jsou prý i autobusy a tramvaje (na pevnině). My jsme bydleli ale přímo v Benátkách, tak jsme na pevnině ničím nejezdili, je toho tady za ty 3 dny k vidění, jezení a popíjení opravdu dost.
Místní lidé mají lístky pochopitelně levnější, tak pokud umíte italsky a nejste oháklí jak turisti, můžete se tvářit jako místní a zkusit jet levněji. Taky nastupují do vaporetta dřív krajní uličkou, protože někdy těch turistů bylo fakt dost a byla to celkem mačkanice, zvlášť na ty turistický místa/ostrovy. Nedokážu si to představit v sezóně.
Ostrov sklářů Murano
Po cestě na Murano mě zaujalo, že mají na moři na kůlech lampy, jako jejich osvětlené cesty a vodní „silnice“. Po cestě je ostrov mrtvých, tedy benátský hřbitov.
Na Muranu můžete zajít na prohlídku výroby benátského skla, které mimochodem pro Divokou Řeku bylo velké lákadlo. Snad na každém rohu ve výlohách byly samé skleněné sošky a šperky.
Nejsem zastánce nakupování turistických cetek, ale to krásné skleněné srdce na krk, které si přála, jsme jí koupit prostě museli.
Dejte si venku jídlo, kávičku nebo aperol, stojí za to chvíli posedět.
O nekrmení holubů už jsem byla poučena z vygooglených článků, ale stejně nám ti drzouni vlítli na stolek, doufajíc, že ukořistí nějaký drobek a né jednou…
Ostrov Burano
Více atraktivnější ostrůvek pro turisty je Burano, je totiž plný kouzelných barevných domečků (a drahých ručně háčkovaných krajek). Vypadá to jako bydlení snů. Povídá se, že ty domky byly barevný proto, aby rybáři snadno a rychle poznali svůj domov, vracejíc se večer z moře (asi ovínění) a dlouho nebloudili.
Tento ostrov doporučuju ze všech nejvíc, moc jsem se na něj těšila a bylo to tam fakt kouzelný! Nezapomeňte si dát aspoň kávičku a nasát místní atmosféru.
My jsme tam byli celý den, oběd jsme si dali u okna s výhledem na ulici a sledovali místní ruch jak to máme rádi. Takové maličkosti mi dělají radost, jsme prostě požitkáři.
Ostrov Giudecca
Na ostrově není nic moc extra k vidění, ale je to chvilku vaporettem od rušného náměstí sv. Marka, který bývá plný turistů. Doporučuju proto jet na ostrov, kde je levněji a zajít na věž kostela Santa Maria, ze které je krásný výhled na Benátky (nešlapou se schody, je tam výtah).
Domovní zvonky
Ještě stojí za zmínku místní netradiční zvonky, všímejte si v Benátkách jejich různorodosti.
Zaplavené Benátky
Ta slavná „potopa“ byla, ale bohužel jen z rána po příjezdu a pak až večer.
„Bohužel“, protože to bylo náhodou boží. Benátky pod vodou a jinak, nebylo to všude, jen někde prostě velký kaluže, nebo někde voda přesahovala z kanálů do uliček/na chodníky. Prodávají snad na každým rohu gumáky nebo návleky. Ještě víc to umocňovalo ten pocit z Benátech.
Já jsem z toho byla úplně rozčarovaná, protože se nám to líbilo, musela jsem se smát.
Ostatně i u nás doma chodíme s Divokou Řekou ven skákat do deště do kaluží.
Každopádně to jsou borci, fungují obchody i kavárny, holt už to mají podchycený a není to pro ně v tomto ročním období nic novýho. Někde zatloukají/šroubují zábrany do dveří, aby se tam nedostala voda.
A jinak mají postavené skoro všude ve frekventovaných místech takové lávky – vyvýšené chodníky – pódia, přes které se chodí. Takže pokud se chystáte do Benátek v tomto ročním období, není se čeho bát.
Doporučuju si vzít nějaké svoje návleky na boty, jsou skladné (ale šetřete si je, nechoďte v nich když tam není voda. My si je koupili až tam, nevím jaké kvality, ale u jedné se mi podrážka časem odchlípla, stříbrná páska to kdyžtak jistí. Nebo si vemte/kupte rovnou gumáky pokud tam budete na dýl, stojí tam asi 9 €, což není taková hrůza a můžete si je vzít domu jako suvenýr.
A zatím je tu jedinej Malej Bizon v nosítku, ani jeden šátek/nosítko/visítko jsme neviděli. Za to jsou tu hrdinové s kočárem, hrdinové, protože to je město (překrásných) mostečků, schodů a úzkých uliček.
Takže sečteno podtrženo, i když mi změna plánu Vánoce doma nevadila, jsem nakonec fakt ráda, že to náčelník nechtěl zabalit a i přes zrušené ubytování hledal nový…
Byla tam krásně teplá zima i sluníčko svítilo.
Fakticky správná volba, davy turistů tam nebyly, ale i tak někdy lidí dost (hlavně ty profláklý místa), takže si nedokážu představit tu mačkanici v sezóně.
Pokud chcete, přidejte se do naší fb skupiny Punkové cestování s dětmi, najdete tam víc fotek a můžete přispět i vašim příběhem.
Arrivederci!
↟↟↟↟↟
Sdílejte:
