Co si představíte pod pojmem cestování s dětmi?
Balení, stres a hrůza? Nebo zkušenosti, zážitky a paráda?
Pro nás to druhý, ale s tím prvním se to nevylučuje. Vždycky je to trochu vzrůšo.
Náčelník byl na pár dní fuč, jel s bráchou na víkend do Říma (a konečně bez ženskejch, že jo). To je tak, když máš rád cestování a brácha slaví kulatiny, kup mu letenku a druhou sobě.
A tak přemýšlím nad našema cestama minulýma i budoucíma, co nám daly a co přinesou ty další.
3 hlavní hejty na cestování s dětmi jsou:
➸ Pruda pro rodiče. Vůbec si to s dětma neužijem, počkáme až vyrostou.
➸ Pruda pro děti, ty přece potřebují pravidelnej režim a svou postýlku.
➸ Nemoc, úraz, přepadení, zavraždění.
Omyl
Rodiče, kteří rádi cestují, si to umí užít i s dětmi a jak. Jasně, není to stejný jako bez dětí, je to jiný, ale stojí to za to.
Dětem je fuk, kdy a kde spí. Naopak vidím, jak je každá cesta rozvíjí v chování, řeči, znalostech, zkušenostech. Vidíme ty skoky ve vývoji. Někdy cestujem fakt na punk a i to je posílí (viz články o cestování nočním lůžkovým vlakem třeba tady).
Věřím ale, že rodiče kteří sami necestují a s dětmi prvních pár let taky ne, že by to nemuseli umět podchytit. A z dovolené je rázem noční můra. Takže pokud vás dálky volají, nečekejte a zkoušejte.
Pro děti na cesty bereme pastelky, časopis a papíry, hodně jídla, píšťalku nebo kapesní bludiště a nebo taky nic.
↟ První roky po narození se dovyvíjí dětský mozek a každá zkušenost je cenná.
A nemusí to být hned za hranice, u nás je spoustu k objevování. Mě ale vždycky lákalo to poznání nových zemí, kultur, architektury, lidí a řečí, jídla a pití.
Ekologie na cestách
Chci ale cestovat šetrněji k přírodě (a to cestování moc není) a tak chci jezdit hlavně tím nočním lůžkáčem. Od toho se teď odvíjí destinace.
Byli jsme vlakem na koupačce po Itálii. V zimě na čumendě v Benátkách. A dál se uvidí. Ale nově zavedli noční vlak do Bruselu, takže mám na seznamu i Bruggy.
Je to celkem poučný pro mě i pro Divokou Řeku, že ví, jak je ten svět velkej, jak dlouho jsme jeli na konkrétní místo. Než být za chvilku přes půl světa letadlem, ale i to má své výhody samosebou…
Ještě nemám na 100% podchycené úplně stravování a pitný režim. Láhev na vodu, pytlíky na jídlo a svačinky mám svoje, ale ne vždy se v konkrétní situaci daří stravovat bez zbytečných obalů.
Na každou cestu ale dělám z kila datlové pasty raw energetické tyčinky, abych nemusela kupovat desítek nových, zabalených zvlášť v plastu.
Rizika na cestách
A co se týče rizik, ty jsou všude, s takovou bych nemohla vyjít ani na ulici. Ale samozřejmě je na výběr spoustu destinací. Taky máme základy bezpečnosti, stravování, hygieny a zatím volíme místa s dostupnou zdravotnickou péči.
Základní je lékárnička a nezapomenout na rodiče. Nechápu, jak jsem jednou mohla zapomenout na paralen pro dospěláky. Bolavá osmička na dovolené mě už proškolila.
Je ale fakt, že jsem se za tu dobu celkově polepšila. Když si vzpomenu na první dovolenou v zahraničí, kdy jsem brala jen pro dítě čípky na teplotu, ale teploměr zapomněla (jeli jsme ale na místo, kde byly lékárny dostupné všude).
Tak hurá sbalit se a jedééém!
↟↟↟↟↟
Sdílejte:
